8.Muse - uvedla jsem pár alb..na každém něco..Ale pokud bych mohla výběr zúžit,napsala bych H.A.A.R.P. z roku 2008
-tahle kapela je prostě má láska..A kupodivu nic temnýho,co byste schovávali před dětma,abyste nepoznamenali jejich duševní vývoj :-) Údajně jsou trochu uječený :-) Ale kdeže :-) Matthew Bellamy neni vůbec drsnej týpek a je fakt,že dává hodně dobrý
vejšky..Ale to co umí na kytaru vás přiková k židli a prostě jenom čučíte..A Chris Wolstenholm?Na světě není víc sexy basák :-)A to zcela vážně..A sladký Dominik Howard to všechno dolazuje jako třešnička na dortu..
První co jsem od nich slyšela byla Supermassive Black Hole právě ze zmíněného alba nebo taky alba Black Holes and Revelations..Proto jsem ho dala na první místo u týhle kapely..Ovšem opravdu proto,že jsem se k němu dostala jako k prvnímu..Mimo
týhle skladby,kterou znám snad i pozpátku na něm najdete Starlight a Knights of Cydonia..Co je u nich ale naprosto specifický,jsou jejich živáky..Ty alba jsou slabej odvárek,věřte mi..Ve chvíli kdy jsem zkoukla záznam z koncertu právě k albu H.A.A.R.P,kdy
tihle tři mužíčci vstupujou na pódium za znění mýho srdcervoucího Dance of Knights od Prokofieva(z baletu Romeo a Julie),jsem snad i přestala dýchat :-)A ve chvíli kdy ten střízlíček Bellamy řízne do strun kytáry,se mi krevní oběh zase rozproudil..Po
shlídnutí tohohle koncertu a lahvi bílýho jsem se tak odvázala,že když jsem druhý den odcházela s tehdejším přítelem na nákup,báby z okolních bytů významně přestaly drbat a sjeli nás od hlavy až k patě s totálním opovržením :-D
Nicméně..Vraťme se k albům..Muse jsem poslouchala už léta páně..S jednou známostí se má láska k nim prohloubila natolik,že i po jejím skončení jsem na ně nezanevřela a zůstali mi dodnes..Dokonce jsem měla lístek na koncert v Praze,bohužel,v den konání
jsem měla horečku,že by se mi na břiše daly smažit vajíčka jak ve Žhavých výstřelech..A tak si můj lístek odkoupil Mates z Mandrage(mimo jejich songu Šrouby a matice,který mám spojen s určitým člověkem,to bylo poprvé a naposledy kdy mi tahle kapela byla
něco platná:-))Nicméně mě tedy provázela aspoň jejich alba..Co bych si bez nich počala při svých párty pro jednoho v mý úžasný rohový vaně naplněný až po okraj pěnou s vůní šeříku? :-) V jedný ruce sklenku chlazenýho bílýho,druhou rukou jsem si plácala do
rytmu až byla pěna úplně všude a po pár sklenkách už měli sousedé zdarma originální koncert Muse za produkce tý praštěný ze třetího :-) Milovala jsem tenhle způsob relaxace..Když máte v uších skvělou muziku,v žilách skvělý víno a v lednici další skvělou
lahev,je přece zbytečný se zdržovat sušením a oblíkáním :-) A druhý den se probudíte,ještě pořád cítíte vůni šeříku a se smíchem vytíráte kuchyň plnou pěny,která z vás stekla cestou do lednice :-)
Hysteria..Chvíle kdy vás něco žere,nedá vám to spát..Víte co chcete a nemůžete to mít..V tomhle songu je všechno..Naléhavost..Neukojená touha.."I want it now..Give me your heart and your soul.." Nezpívají o věčné sladké lásce..Ta někým nazývaná
uječenost je jen absolutní důkaz prožití textů o nenaplněnosti..O tom jak někoho milujete a strašně ho chcete..Chcete z něj servat oblečení a rozdat si to okamžitě teď hned..Jejich songy jsou plný nejen naprosto famózních kytarových riffů,ale dokážou
textu vdechnout atmosféru,po který snad musí prahnout každá ženská.. "Osvětluješ moji duši,ledovce roztávají,když noc umírá a z hvězd se stávají velké černé díry"..A v každým textu je kousek něčeho,co se vám zareje hluboko.. "Proč nevidíme,že všechny naše
rány jsou stejné? Kdy už se ta samota překlene?" (Map of Problematique)..Time is running out..Je něco horšího než vědět,že čas běží?Že běží a čím víc ho uplyne,tím míň se dají věci vrátit zpět? "Chtěl jsem svobodu,spoutaný a omezený,zkoušel jsem se Tě
vzdát,ale jsem závislý".. Ve chvíli kdy zazní zoufalý "How did it come to this", se mi pokaždý sevře srdce..Kolikrát jste si položili tuhle otázku když se něco nenávratně po... ?Perlí tu ale nejen Matthew a můj božský Chris,ale i Dominik..Který tady ve
finále naprosto geniálně podtrhuje svýma bubnama dramatičnost situace.. A New Born?Kdybych měla napsat deset nejgeniálnějších kytarovejch riffů,ten z tohohle songu by byl na sto procent mezi nima..Když Matthew zpívá "Too young,young" a následující
naprosto křišťálově čistý vejšky,do kterejch právě zazní ten nádherně kulervoucí riff,je to prostě něco při čem si koušu spodní ret a nevnímám..Tenhle song znám i pozpátku..Tón po tónu.. Stejně jako třeba Feeling Good z alba Origin of Symetry..Znáte lepší
pocit než si po těžkým období oddechnout a vyřvávat si spokojeně o tom jak je život krásnej a hvězdy září,voní borovice,voda v řece volně plyne,svoboda je vaše a ten starý svět je teď nový svět?A navíc to krásný tam,ta-dam,ta-dam,ta-dam,ta-da-da-da-dam
:-)Uf :-)
9.Daniel Landa-Valčík a Chcíply dobrý víly
-mé pozdní dětsví..Má sestra u Skinheads..A poslouchá tohohle vylepanýho týpka a Orlík..Dejme tomu,že songy Orlíku mi nikdy nic moc neřikaly..Velkou část dětsví jsem totiž trávila s kamarádkami Romského původu..Naučily mě samý dobrý věci..Třeba
kouřit,nebo dělat a hlavně jíst marikle (placky) a havířinu:-)Nicméně Daniel Landa a jeho Valčík mě neminuli..Jeho chraplavej hlas,texty kterým jsem už jako malá holka rozuměla,protože byly česky a navíc dost často dokázaly člověka prostě nakopnout a dát
mu pocit,že v těch sračkách světa neplave sám..Jeho tvorba mě vlastně trochu překvapivě taky pořád provází..I novější alba stály za to..Smrtihlav třeba..Devět milimetrů argumentů..I když je fakt,že Žita jsem malinko nepobrala..Film Tacho..Nooo..Nebyl to
úplnej propadák..Ale řekněme,že už na začátku bylo jasný jak to všechno dopadne..Na druhou stranu..Jeho muzikály..Krysař..Na toho taky nemůžu zapomenout..Jestli totiž Landa něco umí,je to popsat jak se nám tu v tý naší zemičce žije..A upřímně
řečeno..Občas mám pocit,že by toho Krysaře bylo třeba..Nicméně pravdou je,že jeho novější alba mě už trochu míjí..Ale jeho znalost má pro mě momentálně i to plus,že nejsem úplně out ve světě spousty lidí,kteří jsou mi poslední dobou blízcí..
10.Positive Mind-Lost Kids,Individualist
- o Positive Mind jsem tu toho napsala mraky..Od koncertů v roce raz dva,až po poslední dobu..Prvně jsem je zaregistrovala právě s Lost Kids..Milovala jsem Henryho naléhavost v hlase..Šimiho kytaru miluju dodnes..A můžu říct,že stejně jako třeba u
Rastyho z BIP,myslím,že našli velmi důstojnou náhradu zpěváka v Albertovi..Tyhle lidi ve mně znova probudili touhu po tom nestát stranou..Znovu se vrátit do světa kde jsem dřív byla doma,bez ohledu na to jak moc se otřásl v základech a byť jsem nucená si
svou cestu vyšlapat sama..A song Lost Kids,díky kterýmu jsem je začala milovat a odrovnávat si na nich krční páteř,zůstává i nadále něčím co mě k týhle kapele povede znovu a znovu..Album Individualist je trochu jinde..Je syrovější,víc bez příkras a
kudrlinek..Ale dokonale v tom stále poznáte jejich tvorbu..Šimiho kytarovej rukopis je všudypřítomnej..A Kopee?I tohohle týpka stále zaslechnete na svým místě..Společně s bubnama je jako nosná zeď toho všeho okolo..Možná se bude zdát,že je tady trochu
opomíjím..Ale podívejte se o pár let zpět v tomhle blogu..Myslim,že tady už jsou další slova zbytečný :-) Jen napíšu to co jsem napsala už jednou..Album Individualist je pro mě jako hračkářství ve kterým stojíte jako malý dítě,který neví jakou hračku si
vybrat..A tak se přehrabuje ve všech těch krásnejch blbinkách a je šťastný jako blecha..A i když je to tady fakt nabušený od začátku až do konce,opravdu musím zmínit Easy to kill..Pro mě je jedinečná..
11.Archive-Lights
-tahle kapela se taky dost vymyká..Nicméně i ta mě hodně ovlivnila..V druhém,mnou již okrajově zmíněném období svobodomyslnosti..Poměrně nedávno :-) Ke konci už drama zásadní životní ztráty nebylo tak citelné..Můžu říct,že jsem prostě nějak
rezignovala..Věci jsem měla srovnané a brečet nad rozlitým mlíkem prostě nešlo do nekonečna..Mimo určitýho prázdna jsem si ale i dost často uměla svou volnost užít a mít i radost ze života..Vstoupil mi do něj jeden komplikovanej člověk..Kamarád..Kterej mě
zásoboval muzikou..Ne takovou na kterou jsem byla do tý doby zvyklá,ale třeba mi připomněl kapelu Gorillaz nebo MGMT..A musím říct,že i díky tomu byla ta má samota prostě taková radostná..Koncerty z Glastonbury,grilovanej hermelín,příjemný hodiny u
filmů..Pařby,Noc v Roxbury a Emíliooooo řvaný do mýho telefonu ve dvě hodiny ráno asi dvaceti naprosto cizíma lidma kdesi na diskotéce :-D A koncert kapely Archive v pražský Lucerně..Nezapomenutelnej zážitek..Musím říct,že u jejich songů může být trochu
nudný stereotypní opakování melodií..Ale to stupňující se napětí v každý skladbě..Ta něha a křehkost nebo naopak svižnost a energie..Atmosféra kdy stovky lidí narvaný hlava na hlavě v určitej okamžik zařve "So Fuck you anyway!" A text..Tak surovej a
sprostej vzhledem k ostatním jiným :-)Co song,to naprostej originál..Naproto úžasná Lights..U který čekáte se vzrůstajícím napětím na to,až se rozjede..Nádherná,sladká Again..Ten křehkej protiklad Fuck you..Člověku se chce fakt bulit..
Trháš mě na kusy
Zevnitř mě drtíš
Vynášela jsi mě vzhůru
Teď mě táhneš dolů
Pokud bych měl odejít
Od tebe,má lásko
Mohl bych se zase smát?
Pokud bych od tebe odejít
A opustit mou lásku
Mohl bych se zase smát?
Zase,zase...
Zase mě zabíjíš
Jsem stále ve tvé hlavě?
Kdysi jsi mne rozjasňovala
Teď jako bys sfoukla můj plamen
Tahle parta je prostě geniální svýma neotřelýma nápadama,svým muzikanstvím a jedinečností,která je cítit z každýho songu..Je to hodně odlišnej styl..Ale můžu říct,že muj svět obohatil..Dokonce jsem pro ně vytvořila i to jedenácté místo v původní
Top Ten :-)
Párkrát jsem zkoušela nechat se pohltit tichem..Ale pravdou je,že ne hudba,ale lidi s ní spojení přináší tu bolest,kterou je třeba utišit..Ale jestli je něco silnějšího než jakákoli láska k člověku,je to právě láska k tomu co mě udržuje na živu a díky
čemu se cítím živá..A tím je pro mě právě hudba,který se odmítám vzdát..Stejně tak jako možnosti slyšet to co miluju na živo..Kašlu na symbolicky vztyčený prostředníčky vůči čemukoli z mý minulosti..A kašlu i na to,že v mý přítomnosti není kdo by to se
mnou sdílel..To tetování na mý levý lopatce fakt neni polívka s nudlema :-))) A ano..Byl mizivej okamžik,kdy mý psaní asi mělo větší smysl..Volný vstupný a zveřejnění článků..A člověk se cítí dost dobře když se u vstupu ohání guest listem..Ale ve
finále..Bez toho se to taky neposere :-)
A pokud by snad bylo Komusi líto,že nenapíšu recenzi na jeho nově vydaný CD,nechť si ho strčí do prdele,kam bych mu ho za jiných okolností ráda narvala sama :-) Člověk by totiž nevěřil,kam až jsou někteří schopní dojít,aby zachránili svuj vlastní zadek
před tím co sami vypustili ze svý nevymáchaný tlamy..Že? :-) (ten koho se to týká a čte,jistě pochopí :-))