Mrmle voe!
Malarme mrmle, plzňoje voe!
No jo, čekání je u konce, malarmíci konečně vypustili ten svůj těžce vydřenej a vybroušenej kus, co tak horko těžko alkoholovo nahrávali v Exaviku. A je to teda luxusní poposloucháníčko, co vám budu povídat.
Jasně že to má svoje mouchy a těma bych asi začal. Předně je to zvuk. Díky za upozornění, opravdu je to o moc lepší. Ale moje očekávání bylo asi přehnaný. Příjde mi že bicí jsou nahlas a takový sterilní, vytažený oproti ostatním složkám. Celkově mi příjde že je každá složka od sebe ostře oddělená. Záleží na úhlu pohledu, co bylo účelem a co už ne, ještě to bude chtít hodně naposlouchat (už by mi konečně "prejultranejlepší" firma Koss mohla poslat opravený sluchátka!). Možná si na to ve výsledku zvyknu. Druhou diskutabilní věcí jsou Chalího texty. Chalího jasně zřetelný zpěv, výborný mimochodem (i když trochu afektovaný) přímo vybízí k nějákému textovému poselství. Texty sice znějí naléhavě, na první poslech mají hloubku, ale na ten druhý zjistíte, že vlastně nevíte jaká je jejich sdělná hodnota. Hrozně mi to připomíná the.switch a jejich texty. Sem tam by nebylo špatný ani hodit nějákej ten rým navíc. Rytmická část, tj. Milda je celkem v pohodě, ALE! Bicí hrajou v jednu chvíli organicky s ostatní hudbou, sedí a vše je dobré, aby vzápětí upadly do zmateného bouchání a hledání "správného feelingu" k melodii. Důkazem budiž Pokoj č.70, kdy prvních deset vteřin bicí rytmicky tápou, aby v 11 vteřině rozjeli krásné dobouchávání do rytmu. Je to zkrátka nevyvážený a sem tam lepší dynamika by taky neuškodila. Kže hodně štěstí s metornomem (-; A teď celkově k hudbě. Musíte jí brát trochu s nadhledem, má to svoje chyby, typicky přechody mezi pasážema, achilova pata opravdu hodně kapel. Nic co by však časem nevyřešily zkušenosti. Když totiž těch pár trivialit překonáte...
Možná koukáme na příští kadaňskou bandu numero uno! Nevím co bych pochválil dřív, jestli opravdu neskutečně hustou kytaru (opravdu smekám) nebo celkovou kulervoucnost songů. Intenzivní emoatmosféru která na vás křičí, první náznaky budoucí intrumentality/matematiky nebo krásně nabručenou basu. Nejdřív jsem jí něják nemohl přijít na chuť, ale po třetím/čtvrtém poslechu už to nechci jinak!!! U basy bych pochválil i výbornou linku v Pokoji č.70 která dokazuje že nápady nechybí. Samostatnou kapitolou pro sebe je Chalí a jeho, někdy přehnaně afektovaný, ale jinak luxusní zpěv, nemluvě o krásných vokálních efektech v pecce Ve hvězdách nebo schizofrenie na konci Pokoje č.70. Jenom nevím jak se s tím hodlá poprat na naživo...???
Faktem je, že asi za značnou částí úspěchu stojí Pavel z Exaviku. Jestli ale budou Malarme příští nahrávku opět dělat s někým producentsky tak skvělým jako je on a bude na to víc času a větší skills...bude dost hustej masakr!
Malarme jsou asi nejvýjimečnější tím, že se snaží hrát s vlastní tváří, zanést trochu invence a nápadu do zpuchřelých vod (nejen) místní scény. I za cenu některých horších a ne lehce stravitelných pasáží, kvůli kterým je spoustu lidí nepochopí.
Absolutním vrcholem demáče je song Ve hvězdách, kde se skloubí vše výše popsané a zároveň je zde (až na pár nicotných výjimek) vyvarováno chyb vyjmenovaných. Z kytarové vybrnkávky v 0:31 a Chalího dvojhlasu v 0:42 nemůžu spát, tak neskutečně krásný a emotivní to je. Krásný přechod v 1:20 potvrzuje, že tahle kapela na to má!
Tak jim do prdele dejte ten lajk a napište jim něco pozitivního, kupte si demáč, prostě je krucinál něják podpořte! Rozhodně to ocení víc. A pomůže jim to víc, než nějákýmu Ksindlovi Iks.
A na závěr....
No asi bylo veselo při natáčení (:
