Faith No More headlinerem letošního Rock For People! Nevěříte? Věřte!
Upraveno:Psal se rok 1981 a neznámá kapela Faith No Man vyhodila svého frontmana Mikea "The Man" Morrise a pomalu se začala poohlížet po novém zpěvákovi. A také jméně. Aby za Morrisem udělali ráznou čáru, pozměnili název na
Faith No More. Na novém jméně se shodli rychle, s hledáním zpěváka to bylo horší. A tak se jich v kapele během relativně krátkého časového období vystřídalo několik, až konečně v roce 1983 narazili na Chucka Mosleyho. V tomtéž období
ještě došlo ke změně na pozici kytaristy, kde se usídlil Jim Martin. S ním se konečně zdála sestava kompletní, a tak se mohli Faith No More konečně pořádně pustit do práce. Vydali čtyřpísňové demo, na které v roce 1985 navázali debutovým albem We
Care A Lot.
Přestože deska nedosahuje kvalit pozdějších nahrávek, poměrně jasně se zde zformoval charakteristický zvuk kapely (pokud se u kapely s tak pestrou tvorbou dá vůbec o charakteristickém zvuku hovořit). Nápadité klávesové linky, riffující a často hodně ostrá
kytara, výrazná basa a bicí Mika Bordina. Kromě titulní stadionové vyřvávačky zaujaly i skladby As The Worm Turns nebo Arabian Disco. Další deska Introduce Yourself na sebe nenechala dlouho čekat. Na dnešní dobu trošku
překvapivě se na ní znovu objevila píseň We Car A Lot. Kromě poněkud podivné devadesátivteřinové titulní Introduce Yourself se už žádná další skladba výrazněji neprosadila, a tak zůstává We Car A Lot navždy zapsána jako nejúspěšnější
píseň Mosleyovské éry Faith No More. Ta skončila v roce 1988, když byl Chuck kvůli rostoucím problémům s alkoholem z kapely odejit.
Skupina, která za sebou měla už 7 let existence a 2 studiová alba, sehnala na místo zpěváka devatenáctiletého Mika Pattona. Na první pohled se mohlo zdát přijetí takového mladíčka do slušně rozjeté kapely
jako bláznovství, historie ale dala Faith No More za pravdu. Bez nadsázky lze říct, že objevili jednoho z nejlepších frontmanů rockových dějin.
Rok 1989 nebyl revolučním jenom pro země východního bloku, ale i pro Faith No More.
S Pattonem se zavřeli do studia a vytvořili svoji první opravdu zásadní desku - The Real Thing. Desku, která patří do zlatého fondu rockové historie. Začíná bezvadným otvírákem From Out Of Nowhere, pokračuje snad nejslavnějším
hitem Epic, až končí pomalejší, na výrazném klavíru postavené Edge Of The World, před kterou se nachází ještě coververze Black Sabbath - War Pigs. Během následujících tří let pilně koncertovali, ale také nezapomínali skládat
nový materiál. Jeden z posledních koncertů k albu The Real Thing zahráli na Strahově, kde předskakovali Axlovým Guns'n'Roses.
Už o necelé tři týdny později si mohli nadšení návštěvníci pražského koncertu zakoupit novou desku - Angel Dust. Společně s předešlou The Real Thing je považována za to nejlepší, co kdy Faith No More natočili. Někdo dává přednost hitovosti The Real Thing, dalším zase učarovala temná atmosféra Angel Dust. S novou deskou se FNM po půl roce opět představili v Praze, tentokrát na samostatném halovém koncertě. Jeden z posledních velkých koncertů v Československu patřil dle pamětníků vůbec k tomu nejlepšímu, co kdy na našem úmezí naživo zaznělo (ostatně pěkné shrnutí koncertů FNM si přečtěte na http://www.t-music.cz/magazin/5-pamatnych-koncertu-faith-no-more-v-cesku--4965/). Přestože o kvalitách Angel Dust nikdo nepochybuje, kvůli temné atmosféře a tvrdšímu zvuku lze hůř vybrat ty opravdu nejzdařilejší momenty. výrazněji vyčnívá třetí Midlife Crisis a hlavně Easy, coververze písně od The Commodores. Tu natočili FNM během nahrávání Angel Dust a poté ji hojně hráli na koncertech. Velká obliba Easy v koncertních setech donutila kapelu zařadit Easy na tracklist dalších vydání Angel Dust.
S hudebním směřováním ovšem nebyl spokojen kytarista Jim Martin, který se rozhodl z kapely odejít. Na jeho místo přišel Trey Spruance z další Pattonovy kapely Mr. Bungle. Spruance s FNM natočil další desku King For A Day... Fool For A Lifetime a poté skupinu opustil. Přestože z hudebních kvalit Faithi neslevili ani o píď, přilišná žánrová různorodost způsobila oproti předchozím deskám o dost nižší prodeje. A tak se pomalu schylovalo ke konci kapely.
V roce 1997 ještě vyšlo velkohubě pojmenované (i když u FNM je to třeba brát spíš jako nadsázku) Album Of The Year s Masarykem na obalu a následující rok kapela oficiálně ukončila činnost.
To ovšem neznamená, že by se nějak stáhli z hudebního dění. Halvně ďábelský Patton v průběhu let založil mnoho rozmanitých projektů, z nichž sice žádný nedosáhl byť jen zlomku věhlasu jeho nejznámnější kapely, ovšem to jim nic neubírá na kvalitě. Za zmínku stojí především experimentální Tomahawk, šílení Fantômas (ti ostatně vystoupili na RfP 2001 a víceméně zůstali nepochopeni) nebo triphopoví Peeping Tom.
V roce 2009 ohlásili Faithi reunion, jehož koncertní zastávka tehdy zasáhla i ČR a letos se opět ukáží pod otevřeným nebem na Rock For People, kde zahrají mix osvědčených hitů, kterých má tahle kapela v rukávu pořádné množství. Žádné nové písně očekávat nemáme, protože prý nový materiál kapela točit nehodlá. Ale kdo ví, i reunion kdysi Mike důrazně odmítal.