Rock For People - 3.-5.7.2014 v Hradci Králové - Blog | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Rock For People - 3.-5.7.2014 v Hradci Králové Hradec Králové

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Playlist je prázdný :(

Fanoušek Rock For People - 3.-5.7.2014 v Hradci Králové si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.

Blog

1 2 3 4 5 6 7 8 9 1012141720232629323436 37 38 39 40

Faith No More headlinerem letošního Rock For People! Nevěříte? Věřte!

Upraveno:

Psal se rok 1981 a neznámá kapela Faith No Man vyhodila svého frontmana Mikea "The Man" Morrise a pomalu se začala poohlížet po novém zpěvákovi. A také jméně. Aby za Morrisem udělali ráznou čáru, pozměnili název na Faith No More. Na novém jméně se shodli rychle, s hledáním zpěváka to bylo horší. A tak se jich v kapele během relativně krátkého časového období vystřídalo několik, až konečně v roce 1983 narazili na Chucka Mosleyho. V tomtéž období ještě došlo ke změně na pozici kytaristy, kde se usídlil Jim Martin. S ním se konečně zdála sestava kompletní, a tak se mohli Faith No More konečně pořádně pustit do práce. Vydali čtyřpísňové demo, na které v roce 1985 navázali debutovým albem We Care A Lot.
Přestože deska nedosahuje kvalit pozdějších nahrávek, poměrně jasně se zde zformoval charakteristický zvuk kapely (pokud se u kapely s tak pestrou tvorbou dá vůbec o charakteristickém zvuku hovořit). Nápadité klávesové linky, riffující a často hodně ostrá kytara, výrazná basa a bicí Mika Bordina. Kromě titulní stadionové vyřvávačky zaujaly i skladby As The Worm Turns nebo Arabian Disco. Další deska Introduce Yourself na sebe nenechala dlouho čekat. Na dnešní dobu trošku překvapivě se na ní znovu objevila píseň We Car A Lot. Kromě poněkud podivné devadesátivteřinové titulní Introduce Yourself se už žádná další skladba výrazněji neprosadila, a tak zůstává We Car A Lot navždy zapsána jako nejúspěšnější píseň Mosleyovské éry Faith No More. Ta skončila v roce 1988, když byl Chuck kvůli rostoucím problémům s alkoholem z kapely odejit.

Youtube Video zZWLIUd_qhAYoutube Video zZWLIUd_qhA

Skupina, která za sebou měla už 7 let existence a 2 studiová alba, sehnala na místo zpěváka devatenáctiletého Mika Pattona. Na první pohled se mohlo zdát přijetí takového mladíčka do slušně rozjeté kapely jako bláznovství, historie ale dala Faith No More za pravdu. Bez nadsázky lze říct, že objevili jednoho z nejlepších frontmanů rockových dějin.
Rok 1989 nebyl revolučním jenom pro země východního bloku, ale i pro Faith No More.
S Pattonem se zavřeli do studia a vytvořili svoji první opravdu zásadní desku - The Real Thing. Desku, která patří do zlatého fondu rockové historie. Začíná bezvadným otvírákem From Out Of Nowhere, pokračuje snad nejslavnějším hitem Epic, až končí pomalejší, na výrazném klavíru postavené Edge Of The World, před kterou se nachází ještě coververze Black Sabbath - War Pigs. Během následujících tří let pilně koncertovali, ale také nezapomínali skládat nový materiál. Jeden z posledních koncertů k albu The Real Thing zahráli na Strahově, kde předskakovali Axlovým Guns'n'Roses.

Youtube Video wTky9qdAAy0Youtube Video wTky9qdAAy0

Už o necelé tři týdny později si mohli nadšení návštěvníci pražského koncertu zakoupit novou desku - Angel Dust. Společně s předešlou The Real Thing je považována za to nejlepší, co kdy Faith No More natočili. Někdo dává přednost hitovosti The Real Thing, dalším zase učarovala temná atmosféra Angel Dust. S novou deskou se FNM po půl roce opět představili v Praze, tentokrát na samostatném halovém koncertě. Jeden z posledních velkých koncertů v Československu patřil dle pamětníků vůbec k tomu nejlepšímu, co kdy na našem úmezí naživo zaznělo (ostatně pěkné shrnutí koncertů FNM si přečtěte na http://www.t-music.cz/magazin/5-pamatnych-koncertu-faith-no-more-v-cesku--4965/). Přestože o kvalitách Angel Dust nikdo nepochybuje, kvůli temné atmosféře a tvrdšímu zvuku lze hůř vybrat ty opravdu nejzdařilejší momenty. výrazněji vyčnívá třetí Midlife Crisis a hlavně Easy, coververze písně od The Commodores. Tu natočili FNM během nahrávání Angel Dust a poté ji hojně hráli na koncertech. Velká obliba Easy v koncertních setech donutila kapelu zařadit Easy na tracklist dalších vydání Angel Dust.

Youtube Video 44gexCvLNeQYoutube Video 44gexCvLNeQ

S hudebním směřováním ovšem nebyl spokojen kytarista Jim Martin, který se rozhodl z kapely odejít. Na jeho místo přišel Trey Spruance z další Pattonovy kapely Mr. Bungle. Spruance s FNM natočil další desku King For A Day... Fool For A Lifetime a poté skupinu opustil. Přestože z hudebních kvalit Faithi neslevili ani o píď, přilišná žánrová různorodost způsobila oproti předchozím deskám o dost nižší prodeje. A tak se pomalu schylovalo ke konci kapely.

Youtube Video l0RcNtKhRWMYoutube Video l0RcNtKhRWM

V roce 1997 ještě vyšlo velkohubě pojmenované (i když u FNM je to třeba brát spíš jako nadsázku) Album Of The Year s Masarykem na obalu a následující rok kapela oficiálně ukončila činnost.

Youtube Video 3944WQrCg2kYoutube Video 3944WQrCg2k

To ovšem neznamená, že by se nějak stáhli z hudebního dění. Halvně ďábelský Patton v průběhu let založil mnoho rozmanitých projektů, z nichž sice žádný nedosáhl byť jen zlomku věhlasu jeho nejznámnější kapely, ovšem to jim nic neubírá na kvalitě. Za zmínku stojí především experimentální Tomahawk, šílení Fantômas (ti ostatně vystoupili na RfP 2001 a víceméně zůstali nepochopeni) nebo triphopoví Peeping Tom.

Youtube Video uZA-NU08eIUYoutube Video uZA-NU08eIU

V roce 2009 ohlásili Faithi reunion, jehož koncertní zastávka tehdy zasáhla i ČR a letos se opět ukáží pod otevřeným nebem na Rock For People, kde zahrají mix osvědčených hitů, kterých má tahle kapela v rukávu pořádné množství. Žádné nové písně očekávat nemáme, protože prý nový materiál kapela točit nehodlá. Ale kdo ví, i reunion kdysi Mike důrazně odmítal.

Refused Are Fuckin' Back!

Upraveno:

Pro někoho velká neznámá, pro jiné jedna z nejzásadnějších kapel 90. let, se vrací. Začátkem letošního roku oznámili Refused takřka po čtrnácti letech návratové turné, které se zastaví i na Rock For People.
Psal se rok 1991 a ve stotisícovém švédském městě Umea (krom Refused zde mají kořeny i Meshuggah nebo Cult Of Luna) se dala dohromady skupina, která později ovlivnila hardcore jako málokterá jiná. Základy položili zpěvák Dennis Lyxzén a bubeník David Sandström. Zpočátku byla kapela silně inspirována NYHC scénou, což se promítlo i na debutovém albu This Just Might Be... the Truth (1993), ke kterému se skupina v pozdějších letech takřka odmítá hlásit. Náznak velkých věcí, kterých se od Refused dočkáme, lze zaslechnout na dalším albu Songs to Fan the Flames of Discontent. Refused značně přitvrzují, jejich pozitivní hardcore se zde proplétá s metalem a trashem, riffy jsou komplikovanější a z většinou dvouminutových skladeb přímo tryská energie, občas přerušená klidnějšími pasážemi. Zapřísáhlí vegani a anti-kapitalisti Refused se konečně dostali trošku do podvědomí, v domácím Švédsku za desku dokonce získali i pár hudebních cen. Pokud zrovna neskládali nebo nekoncertovali, tak se věnovali se protestním aktivitám. Na protest proti chování společnosti Shell v rozvojových zemích se na měsíc ubytovali na jedné z jejich čerpacích stanic. Ke konci roku 1997 se vydali do studia, aby natočili svou nejlepší, ale taky poslední desku.

Youtube Video KC58HzENhoQYoutube Video KC58HzENhoQ

Album The Shape of Punk to Come, jehož název odkazuje na avantgardní jazzovou desku The Shape of Jazz to Come Ornette Colemana, vychází v roce 1998. Přestože je dnes bez nadsázky považováno za Seržanta Pepře hardcoru (prestižní rockový časopis Kerrang! ho vyhlásil 13. nejzásadnější deskou historie, průměrná hodnocení se pohybují okolo 98%), v době vydání kdovíjakou senzaci nezpůsobilo. Dnes se k němu hlásí kapely jako jsou AFI, Thursday nebo Paramore (úryvek we want the airwaves back z Liberation Frequency použili ve skladbě Born For This).

Youtube Video wQFX6NP8s3EYoutube Video wQFX6NP8s3E

The Shape of Punk to Come je deska, na které v různých skladbách naleznete techno beaty, ambientní plochy, mluvené úryvky proslovů, lo-fi kytarovku nebo prvky lidové hudby (včetně houslí) a přesto působí uceleným dojmem. Každá jednotlivá skladba je sama o sobě skvělá, nenaleznete tu výplňové písně, ale teprve jako celek získává album neuvěřitelnou sílu. Sama různorodost a hudební nápaditost je ale pouhou polovinou úspěchu. Neméně významný je totiž energický, naléhavý a burcující vokál Lyxzéna, srozumitelné texty a slovní hříčky. Těžko říct, jestli v době, kdy pojmenovali jednu ze skladeb Refused Are Fuckin' Dead (odkaz na Born Against Are Fuckin' Dead od Born Against), tušili, jak blízko jsou pravdě.

Youtube Video PcCOivLG1AgYoutube Video PcCOivLG1Ag

Evropské turné, na kterém se představili i (tehdy ještě neznámí) The Hives, se ještě povedlo zdárně dotáhnout do konce, problémy přišly až za oceánem. Mezi členy panovaly různé neshody, které způsobily, že některé koncerty ani kapela nedohrála do konce. Vše vyvrcholilo koncertem ve sklepení jedné virginské univerzity, který rozehnala policie. Po návratu do Švédska se kapela dohodla na ukončení činnosti. Jak už to tak bývá, po oficiálním ukončení činnosti vyšlo ještě několik kompilací (za pozornost stojí hlavně The EP Compilation), reedicí a také 80timinutový videodokument Refused Are Fuckin' Dead (pojmenovaný po stejnojmenné písni), který zachycuje právě turné k The Shape Of Punk To Come, včetně mnoha koncertních záběrů, ale také částečně objasňuje příčiny rozpadu.

Youtube Video m3AoiVMQqX4Youtube Video m3AoiVMQqX4

Rozpadu, který v lednu oficiálně skončil...

 

Královna maturáku znovu ožívá, spolu s ní přijedou i H2O a The Computers

Upraveno:

I Killed The Prom Queen

Pokud by vám snad nebylo jasné, koho tou Královnou v nadpisu myslíme, tak vězte, že se nejedná o nikoho menšího než o kultovní metalcoristy I Killed The Prom Queen z Austrálie. Jestli se stále nechytáte, tak dodám, že IKTPQ mají mnoho společného s Deez Nuts nebo Parkway Drive. Líbila se vám loni alespoň jedna z těchto úderek? Dost pravděpodobně si oblíbíte i I Killed The Prom Queen.

Parta z Adelaide vznikla v roce 2000 na troskách kapely Cur. Během roku 2002 vydali čtyřpísňové EP Choose to Love, Live or Die. Původně měla placka obsahovat pět skladeb, ale závada na počítači způsobila, že se pátá skladba na EP neobjevila. Během dalšího roku IKTPQ neslevili ze svého tempa, nejspíš ještě přidali, protože kromě splitka s Parkway Drive stihli natočit ještě plnohodnotný debut When Goodbye Means Forever... Desku zpropagovali neúnavným koncertováním, během kterého si zahráli třeba s Caliban, Evergreen Terrace nebo Silverstein, natočili další EP a konečně v roce 2006 vydali zatím poslední LP Music for the Recently Deceased.

Youtube Video WyMx_9lSD8gYoutube Video WyMx_9lSD8g

To byl ale začátek dočasného konce kapely. Na startu následujícího roku totiž kapelu opustil zpěvák Ed Butcher a když kytarista Jona Weinhofen kývl na nabídku hraní s Bleeding Through, rozhodli se zbývající členové, že bude nejlepší Královnu uložit k ledu. Hiatus ukončili až v březnu loňského roku a narozdíl od mnoha podobných návratů se shodli na tom, že se nebude jednat pouze o jednorázovou záležitost. Důkazem budiž i to, že se letos vydali na již druhé ponávratové turné a v lednu oznámili práce na třetí dlouhohrající desce. Ta by měla spatřit světlo světa na podzim, ale je možné, že některé skladby z ní zahraje Královna již na Rock For People.

H2O

Americká punkrocková kapela vznikla v roce 1995 jako vedlejší "produkt" turné NYHC legendy Sick Of It All. Legenda praví, že bedňák Toby Morse chtěl zažít turné i z jiného pohledu, a tak ho nenapadlo nic jiného, než si založit vlastní kapelu. A aby dostál jednomu z žánrových témat - bratrství, přibral i mladšího sourozence - Todda. A tak vznikli H2O. Přestože fungují už přes 15 let, stále neúnavně koncertují, nejčastěji se spřízněnými Madball, Pennywise a samozřejmě Sick Of It All. Během let samozřejmě natočili i několik desek, zatím poslední autorské album Nothing To Prove se datuje k roku 2008. Poslední nahrávkou, ve které mají H2O prsty, je tributová deska Don't Forget Your Roots, na které kapela vzdává hold mnoha punkovým/hardcorovým klasikám, například Social Distortion, Ramones, Gorilla Biscuits, Descendents nebo The Clash.

Youtube Video zj_1X0tQBNoYoutube Video zj_1X0tQBNo

 

The Computers

Pokud bychom vyhlašovali anketu o nejpřehlíženější rockovou kapelu, The Computers by nejspíš nevyhráli. Mnoho hlasujících by si na ně totiž vůbec nevzpomnělo. Přitom tahle čtveřice (naživo dokonce pětice) z Exeru u nás již několikrát vystupovala a ti, kteří ji viděli, rozhodně odpřísáhnou, že se jedná o jednu z nejlepších koncertních kapel. Patříte-li mezi ty, kteří s The Computers zatím neměli tu čest, tak vězte, že hrají opravdu energický mix hodně přiostřeného garážového rocku, punkrocku a hardcoru. Ač tomu název neodpovídá, The Computers ctí tradice a snaží se využívat minimum moderních technologií, což je jistě znám i na zvuku debutového alba This Is The Computers. Z něho pochází i největší hit kapely, Music Is Dead.

Youtube Video ZYooZ6vjkzUYoutube Video ZYooZ6vjkzU

1 2 3 4 5 6 7 8 9 1012141720232629323436 37 38 39 40