Recept na štěstí...
1) těšení by nemělo být příliš konkrétní. Ať už se těším na cokoli, nepředstavuju si to v příliš jasných obrysech. Nemaluju si před očima detailně situace, které bych chtěla zažít, nebo lidi, které potkám. Vnímám to spíš jako takovou hodně rozmazanou záři.
2) nenechávám těšení rozhořet jako plápolající táborák, spíš ať jen příjemně doutná jako kulisa v pozadí.
3) těšení používám jako zdroj energie k různým i méně příjemným činnostem, které očekávanému zážitku předcházejí: třeba vyřídit si na úřadě cestovní pas, sehnat si hlídání na večer s velkým V nebo usmažit dvě kila řízků.