p3tris Muž, 47 let / Vodňany

Kdo byl letos na Fluffu, určitě uzná, že to vedro bylo úmorný. I kapely, které jsem vyložně chtěl vidět, jako Circle Takes The Square, Downfall Of Gaia nebo Drom, jsem radši přečkal ve stínu a jen si je poslech. Né tak ale německé Wolf Down. Jejich show byla absolutní a nasazení zpěvačky muselo strhnout každýho. Straight Edge crust punk není zrovna mojí doménou, ale tohle mě dostalo. Parkovali vedle nás a při pohledu na tichý kluky, kteří si přehrávali etůdky na nástroje a křehkou holčinu relaxující v křesílku bych to do nich nikdy neřek. Pro mě objev festivalu.

Vyšlo čtvrté album kapely Rosetta s názvem The Anaesthete. Jako první vychází v celkově nezávislé produkci a poslechnout, nebo i legálně stáhnout si ho můžete tady.

Nicka Cavea s jeho Bad Seeds prostě miluju. To ale neznamená, že by neexistovaly v undergroundu i další jemu podobní bardi, kteří mě dokážou stejně tak dostat. Třeba takový Jay Munly. Nebo mnou na Violitionist Sessions zrovna objevený  Warren Jackson Hearne. V roce 2006 vydal debutové album Grave Ambitions s doprovodnou kapelou The Merrie Murdre Of Gloomadeers s téměř punkovým feelingem. O čtyři roky později se pak na desce Musa Dagh doprovázel pouze sám na kytaru. V roce 2012 se obklopil bluesmany z Le Leek Electrique a vydal EPčko The Aquaticus, klasickou desku Eleutheros! a již zmiňovaný třípísničkový živák z Violitionist Sessions. A já se budu těšit na jeho další počiny.

Youtube Video Jw8NaQqBI3I