Karel Šíp Muž, 37 let / Plzeň (paneláky, auta, vietnamci a popelnice)

Všichni jsou strašně chytrý, ale nejchytřejší je zlodějíček. Zlodějíček si dovede leccos objasnit, zlodějíček má plné kapsy cizích věcí. A nepřizná se. Je to chytrý zlodějíček. Je chytřejší než my ostatní. Napsal si na máslo, že má někoho zmlátit. Když někdo mluví nahlas, tak se za ním lidé otáčejí. A tak zlodějíček vykácel prodejnu, aby viděl peníze. Brusným kotoučem utýral myšku, která chtěla změnit svět. To je ten chlap, co mě ráno málem přejel. Ve stejném okamžiku jsem se zamiloval do svého syna, protože je chytřejší než zlodějíček. Má svůj styl a svůj klobouček. Otcem mých dětí jsem já.  Do doby, než si mě přečetl mor. A na zemi jsem našel krátké vlasy, je to podle nálady. Hrou na trumpetu si obvykle připomínám proslulost závratí - problém, který by neměl být řešen. Můj syn právě dělá sex. Strašně se mi to líbí, a tak ho povzbuzuju. Tleskám a skanduji jeho jméno. Možná by z toho mohl pěkný průšvih, ale o to je to zajímavější. No a ten kachní ksicht je samozřejmě taky paráda. Akorát si stále nemůžu zvyknout na to, že já tenhle sex nedělám. Chčiju a čuchám ten smrad. Všem se to moc líbí. Počítám do tří a mlátím pěstí do zdi. Dávám tím najevo, že nemám důvod brečet. Nahatá holka mi přišla poděkovat. Trochu jsem s tím počítal, a tak mám všechno připraveno. Na stole se válí krtek, ale ona ho nechce jíst. Jídlo je strašně dobrá věc, ale málokdy ho dostane tolik, aby to dokázala ocenit. Mám v hlavě jenom syna. Jestlipak si pro něj přijde zlodějíček? Zatím je tu jen tahle slečna a ani si nejsem jistý, jestli je tu správně.  Jsem ten poslední, kdo má důvod si něco myslet. A s tím pravděpodobným výkusem ještě chvilku počkám.