Porota nás vybrala do užšího osmičlenného výběru, jehož vítěz vystoupí na Sázavafestu po boku britské špičky Hurts, The Subways, Kosheen nebo legend Alphaville. Stačí nám poslat hlas, je ovšem nutné být zaregistrován na stránkách Muzikus.cz (jednoduchá rychlá registrace ZDE). Poté se stačí přihlásit, klinout ZDE a dát nám nejlépe 3 body (bodovat můžete samozřejmě také dle svého uvážení) Takhle to vypadá složitě, ale zabere to 2 minuty :-) Všem moc děkujeme za každý hlas!
Ve středu, při zběžné kontrole e-mailu, jsme se k radosti všech dozvěděli, že náš ansámbl má možnost vystoupit na letošním Pražském Majálesu. Michal narychlo přijel z Prahy domů, abychom stihli ještě jednu zkoušku, Kuba si vzal volno v práci, upravili jsme playlist pro požadovaný 30timinutový limit. Od počátku bylo jasné, že se všichni do jednoho vozu nevlezeme, a tak se Mikli obětoval s tím, že pro jednou podstoupí cestu vlakem. Zbyli jsme tři a aparatura. Následovala zatěžkávací zkouška, která měla za cíl zjistit, zda náš dnes už legendární „tour-wagen“ VW Polo dokáže pojmout a především uvézt značnou zátěž na delší vzdálenost. Vydali jsme se tedy na „testovací jízdu“ napříč malebnými ulicemi rodného Brumova. K naší smůle jsme ovšem po čase identifikovali, že nelibý zvuk vycházející ze zadní části automobilu je způsoben drhnutím pneumatik o blatníky :-D. Takhle by to tedy nešlo. Nálada byla na bodě mrazu a problém se zdál být neřešitelného kalibru. V době, kdy jsme se se situací pomalu smiřovali, nás zachránil Michalův taťka, který nabídl k dispozici svůj vůz a sebe jako jeho řidiče (moc děkujeme).
Nastal obrat o 180 stupňů, náš konvoj nyní čítal 2 vozy, Mikli nemusel jet vlakem a my mohli pohodlně přepravit
všechny potřebné osoby i aparaturu. Nejvážnější problém jsme měli z krku. Další přípravy probíhaly do 1 hodiny v noci (např. výměna klínového řemene našeho vozu :-D), přičemž jsme vyjížděli cca v 6 ráno na druhý den. Cesta uběhla bez
větších problémů, pomineme-li občasné delší pauzy, kdy jsme auto nechávali „vydýchat“. Já a Kuba jsme na rozdíl od druhé posádky neměli GPS, ale oldschool navigační schopnosti s mapou v ruce nás nezklamaly a do Stromovky jsme dorazili bez
zaváhání.
Na samotném Majálesu se nám velice líbilo, koncert byl i přes brzký hrací čas super, stejně jako podium a
ozvučení. Moc děkujeme všem, kdo se na nás přišel podívat (krom ostatních také početná družina z Michalovy školy :-)). Po našem vystoupení jsme vyzkoušeli různé zdejší atrakce, jako např. jízdu na mechanickém divokém býkovi, ovládání malé
„helikoptéry“ přes iPad, politický kvíz… :-D Kvůli výše zmiňované zaneprázdněnosti jsme ani nestihli shlédnout moc kapel, až na Mig 21 a pár studentských seskupení. Po osmé hodině jsme vyrazili z areálu, nakoupili občerstvení v podobě několika
chickenburgerů a flašek rumu, a odjeli směrem do pražského bytu našeho kámoše (thanks to Ados, Hans, Iwike :-)). Tam se nám podařilo úspěšně uskutečnit náš plánovaný fekální „fór“, kdy jsme Miklimu dali do burgeru realisticky vyhlížející umělý exkrement. Zbytek večera se nesl v odpočinkovém duchu – „četli“ jsme si ruskou edici módního magazínu Vogue a sledovali parodie známých seriálů na YouTube - ZDE a ZDE. Nakonec zvítězila únava, Mikli usnul jako první, následoval Kuba a Peťa.
Brzy ráno jsme vyzvedli Michala z kolejí a zamířili směrem východní Valašsko, kde nás čekal další koncert
na festivalu Brumovský Semafor. Cestu jsme si zkracovali poslechem starých rockových harcovníků Guns N Roses, neustálým citováním hlášek ze zmiňovaných parodií, zoufalým vykřikováním různých smyslu postrádajících slovních spojení a nadáváním na kvalitu dé
jedničky. Nepřál bych vám s námi cestovat :-D. Do Brumova jsme dorazili cca v 13:00, čas akorát na krátkou sprchu a zpět do akce. Počasí bylo stejně jako v Praze výborné, ne-li lepší, a tomu odpovídala i návštěva. Různé okolnosti, jako třeba
půjčené kombo odmítající vydávat požadované zvuky, přispěly k tomu, že jsme zřejmě nepodali výkon jako Nirvana na Readingu 92, ale to nezměnilo fakt, že se celkově jednalo o vydařený festival. Přinesl nám také jedno zajímavé zjištění – Kubův doposud
skrytý obchodní talent. S přibývajícím množstvím spotřebovaného zlatavého moku se z něj stával čím dál tím lepší obchodník - za velmi krátkou dobu prodal přes 20 našich odznáčků :-D. Byl to víc než podařený víkend, všem moc děkujeme!
Petr Bělej
Dnes po 20. hodině bude na Rádiu Valašsko rozhovor s Miklim a Peťou, poslouchat můžete i online ZDE ( vpravo nahoře "Poslouchejte ŽIVĚ na internetu")
