V sobotu 10. 9. 2011 o 18:00 sa vám predstavíme v príjemnej spoločnosti kapiel GORGONEA PRIMA, SUNGATE, REMMIRATH a SIGHISOARA. Túto akciu štartuje práve naše zoskupenie, takže rozhodne treba prísť včas :)
Pokud byl rock a metal v davnějších dobách doménou mužú (čest světlým ženským výjimkám), pak dnes najdete ženský element ve všech žánrech tvrděhudenbího spektra. Ale popravdě řečeno si při poslechu ERRATUM nedokážu vybavit, kdy se někomu tak pěkně podařilo zasadit ženský vokál do power/trash metalu. Pravdou síce je, že tu najdeme i doommetalovou variaci na krásku a zvíře v dobobě sedmé "Evil", ale "World of Heavenly Lies" je pro změnu křehkým "andělským" epilogem a "Blindness" je na hraně, protože nakukuje do epičtější a melancholičtější komnaty, ale značně kytarově zvrásněné. Ostatní skladby však buď prchají v rychlém kalupu, nebo se valí v pořadně přiostřeném provedení s báječnými řezavými riffy. Nejdříve jsem si myslel, že tento model nemúže fungovat, ale hlas Adriany je tak přirozený a živočíšny, že ani ten operní povlak ho nemúže otupit a skladby jsou zároveň postaveny takovým spúsobem, že ani řev Tomina (nyní už ex-člena) nestojí na druhé koleji. K tomu si připočtěte už zmíněné stylové odbočky, které to všechno zmírňují a ozvláštňují, a máme tu skutečně bohatou paletu, která však ani v jedné položce nezakolísa. ERRATUM tu spojují vznešenost i metalový underground, přičemž je znát, že to neni nějaký divoký nahodilý experiment, ale promyšlená práce, která z té nabízené púlhodiny dělá nečekaně explozivní zážitek. Doufám, že tato kapela brzo sežene náhradu na mužský pěvecký post a bude pokračovat ve skládaní a nahrávaní. Podle zatím slyšeného, toto je pouze chutný předkrm, ERRATUM - abych tak řekl - mají na hodně výživný hlavní chod.
Jan Kozák 6/8
Keď mi nedávno domov z redakcie prišla hŕba CD určená na zrecenzovanie, okamžite mi udrelo do očí dielko pre mňa úplne neznámej kapely Erratum. Bol to práve bizarný obal, ktorý ma tak zaujal. Akýsi temný močiar s neprirodzene ružovou farbou vody, z ktorej je na breh vyplavený kričiaci novorodenec. CD akosi samovoľne putovalo do prehrávača. A treba povedať, že sa v ňom v ten deň netočilo iba raz. Aké bolo moje prekvapenie, keď som zistil, že ide o slovenskú kapelu. Ale poďme k hudbe. Tvorba skupiny sa chvíľami ponára do gothic metalu, chvíľami do klasického heavy a trash metalu, ťažko ju niekam zaradiť. Hudbe dominujú výborné melódie a hlavne jedinečný vokál Adriany, ktorý je síce ešte značne nevyspievaný, ale cítiť z neho originalitu a taký dôležitý zápal pre vec. Často sa objavuje aj druhý hrubý mužský hlas, ktorý za speváčkou dosť zaostáva. Iste vám v tejto súvislosti hneď napadá klišéovitý model "kráska a zviera". No musím vzápätí dodať, že v prípade Erratum to nieje také jednoduché. Adriana nie je žiadny zasnene nôtiaci klon Tarje, ale naopak sa dokáže do svojho prejavu sebavedome oprieť a ľahko poslucháčovi privodiť príjemné zimomriavky. Speváčka samozrejme neznamená všetko. Erratum však nemajú núdzu ani o výborné kompozičné nápady, vznosné neohrané melódie a výbornú prácu s napätím a dynamikou. Gotické pasáže sú často striedané až coreovými prívalmi, a to všetko vo funkčnej syntéze. Album otvára intro, po ktorom nasleduje skvelá "Tabula Rasa" postavená na dramatickom a gradujúcom refréne. Naozaj veľmi silný kúsok. Ďalšie skladby sa nesú v podobnom duchu. Sklamaním je akurát záverečná "World of Heavenly Lies", ktorá dokonale zapadá do šablóny "ľúbezná gotická balada". Napriek tomu som však nesmierne rád, že práve na Slovensku sa zrodila kapela, ktorá má potenciál rozhýbať práchnivé končatiny vyčerpaného a opakovane znásilňovaného gothic metalu.
Ondrej Čechvala 8,5/10
