BRNO METRO 10.11. DILEMMA LIVE
Buenos dilemmaz bratři a sestry,
Musíme se vám svěřit co pro nás znamenal čtvrtek 10.11. Kromě toho, že se nám doneslo „to“ o Ivanu M. Jirousovi, jsme měli docela veselo. Poprvé jsme se chystali na moravskou metropoli, do té doby ještě neposkvrněnou naším dilemmatismem. Tož děcka, já se Sáďou za volantem sme zdolali slovutnou D1 bez pověstný nápravy v asfaltu i řidičský psychózy. Zato v labyrintu centrálního Brna jsme měli co dělat, bychom nezačali hryzat volant. V záplavě jednosměrek, zběsilejch šalin a přecpanejch parkplaců jsme po půlhodině vzdali další úsilí o přiblížení se k Metro Music Baru a ponechali jsme náš Golf na kraji pěší zóny asi 10 minut pěšky od místa činu. No, bágly s pípovo nádobíčkem a sáďovo basovky se docela pronesly, ale což, jsme kluci vytrvalí a nepřízni osudu čelíme pouze vybranými nadávkami. Na stejdži v Metru už nás vyhlížel preludující PP Cvok a rozjařeně nám sděloval, že v šatně Pešatně už na nás čekají lahvinky červeného a bílého moku – díky PP Cvoku ;-). Na tuto informaci reagoval spontánní aktivitou zejména kontrarytmik Pípa, toho času asistent a pobočník řidiče. Jo, vínko celkem ušlo. Zvuk taky ušel. Ale neušlo nám, že se má co nevidět začínat a lidi zatím nezačínat přicházet very much. No neva…vychytali sme zvuky, svěřili svůj skromný byznys Hansovi von Orthober a čekali na výstřel z Aurory. Začali jsme okolo půl devátý, už trochu navátý, když dorazila první odhadem šedesátka hudebních labužníků. Jak už máme zvykem, na začátek zazněl Večírek pro Joea vol. 4 a zábava začala. Lidi se bavili, pár se jich odvážilo i před pódium, ale jak zpívá PP Cvok „Večírek se rozjíždí…“, což se nedalo popřít. Kromě asi 2 songů zazněl komplet program z CD 1 a nebyl důvod k nespokojenosti – výbornej zvuk, bezvadná nálada v sále. Sáďa v dobrém rozmaru věnoval triko sympaťákovi z místní VUT, kterej nás celou dobu vytrvale povzbuzoval před pódiem, taky jsme se mu podepsali a pak bylo na čase opustit scénu. Přenechali jsme Metro Deratizérům a TN a s pohodou v duších, Pípa s vínem hlavě a Sáďa s cígem v puse jsme vyrazili k domovu. První třetina našeho mikroturné se stala minulostí – Brno bylo fajn, díky.
