Policajná akcia! Ruky na stôl!
Ano, správně, jak sám titulek této zprávy napovídá, hodlám se zde trošku rozepsat o našem koncertě v Turzovce na Slovensku. Vůbec nic proti této akci, která se odehrála nemám a myslím, že nikdo z nás. Byl to skvělý koncert a užili jsme si ho. Pokud bude možnost si někdy v Depo klubu zahrát i příště, na 99% se s námi dá počítat. Ovšem, je tu pár ALE, které bych rád shrnul do následujících několika bodů:
1) Nevím, čím to je, ale na Slovensku jsou docela zvláštní lidi. U nás, když se jde na koncert, tak je vidět, že si to ti lidi užívají a baví se. Ale v Turzovce jsme byli svědky toho, že na každou kapelu se přišlo podívat tak 10, maximálně 15 lidí a
zbytek jen tak seděl u stolů a chlastu, nejevíc nějaký extrémní zájem o to, co se děje na pódiu. Můj názor je ten, že na "poslechovku" nepotřebuju zvát živé kapely. Úplně by si tam vystačili s jedním reproboxem a cd přehrávačem.
2) Pan Mistr Zvukař - co k němu dodat? Nemám rád lidi, co si hrají na bohy a myslí si, jak nejsou chytří a důležití. Situace: Chystali jsme se zrovna hrát a já jsem si s sebou vzal ke klávesám kelímek s pitím, kdyby během hraní přišla žízeň, protože tam
bylo docela dost teplo. Položil jsem si ho na stůl vedle sebe a hrálo se. Asi během čtvrtého songu do mě při pogu někdo vrazil a celý obsah onoho kelímku se rázem ocitl na zemi. Po skončení naší produkce ke mně Pan Mistr Zvukař přišel a začal do mě
hustit, že pití při hraní nemá co dělat, jak jsem si to dovolil, že bych to mohl vědět a podobné jedy. A kam jsem si ho asi tak měl položit? Pověsit na strop? Potom dokonce, netuším proč, přišel za bubeníkovou holkou, která s tím neměla už absolutně nic
společného a začal do ní solit, ať to vytře, nebo co. No prostě mazec. Ale co mě osobně nasralo ještě víc bylo, že nás ani nenechal zahrát přídavek a začal nám to tam sám od sebe sklízet. Kdo mu kurva dal právo o tomhle rozhodovat?
3) Tato poslední poznámka je spíše úsměvná a na takový zážitek jen tak nezapomeneme. Chvíli poté, co jsme dohráli, do klubu vtrhlo komando těžkooděnců, spolu se třemi "uniformáky" a psi a začali řvát "Policajná akcia! Policajná akcia! Ruky na stôl!",
podpořeno mocným bušením obušků o stoly. Nikdo z nás dosud netuší, o co jim šlo a proč se na nás tak vyzbrojili, snad čekali tuhý odpor, zbraně a tak? Každopádně jsme se později od návštěvníků dozvěděli, že u nich je to normální. Zkrátka policejní stát
jak se patří (a my si u nás v ČR myslíme, jak jsme na tom špatně - nejsme, věřte tomu). Celé komando tam strávilo asi půl hodiny, během níž kontrolovali občanky, dávali dýchat a snad i hledali drogy. A co je na celé věci nejzajímavější, ti bengáči neměli
ani služební čísla, která by si člověk mohl v případě potřeby opsat.
Na závěr této mojí minirecenze bych ještě jednou rád poděkoval hlavně Lacovi, že nás pozval a těšíme se snad zase někdy na viděnou a na slyšenou. SLOVAKIA RULEZZZ :)
P.S. Na Slovensku jsou moc pěkné slečny!!! Kdybych si tam měl jednu vybrat, byla by to asi těžká volba. Nevěděl jsem, kam se dívat dřív :)!
