Těsně po otevření naší nový zkušebny (asi po čtrnácti dnech) se nám stala taková nemilá věc. Nějakej hodnej kamarád kuřák, nebo náš kapelník Marek nedotípl vajgl... Nikdo si toho nevšiml a odešlo se ze zkušebny. Nevím co se stalo, jestli se vysypal
popelník, nebo jestli to cígo típnul do plata od vajec, (Márova oblíbenýho popelníku) ale zkušebna nám začala hořet.
Ještě štěstí, že byl Márův táta doma, všiml si toho a všechno zachránil
Když mi tohle Marek volal, seděl sem zrovna ve vlaku do školy, ale mít ho po ruce, tak mu urvu hlavu. Má jediný štěstí, že schořela jenom část postele, která byla ve zkušebně. Sice to tam teď nehorázně smrdí, ale věcijsou OK...
Tahle událost má snad jedinou výhodu... ve zkušebně se k mý a Ondřejový spokojenosti už nekouří (ale dejchat se tam pořád nedá)