Je to zvláštní, ale přestože jsem (jediný učitel v kapele) přerušil svou pedagogickou praxi, abych předešel kolapsu z únavy materiálu, jedna věc se dále odvíjí v rytmu školního a nikoli občanského roku - tlukot zebřího srdce na poli šoubyznysu.
Začal školní rok a s tím se začíná plnit náš kalendář. Stejně jako obchodní domy, i Zebry již začínají reklamní kampaň na Vánoce. Nebojte se, budeme hrát i dřív. Přesto si pojistěte termín, jeden nikdy neví...
Jaké dobro, jaké blaho.
Do naší soutěže se přihlásila první zájemkyně.Téma velice široké, co konotací může takový bobr mít.....
Najednou mě posedla múza a první verze pro hladové zvědavé je na světě.
Představme si lehce napopovělou harmonii tisíckrát obehrané "houpačky", do které moudře a s nadhledem hovoří zkušeně dojemný vypravěč. Do posledních slov recitativu se od basy ozývá oprýskaně profláknutý přechod z I na IImi7 a refrén je zpívaný na osvědčenou melodii, ke které se sice jednoznačně nedá přiřadit konkrétní název písně, zato jste ji tutově už mockrát slyšeli, pravděpodobně v půlminutě před časovým znamením...
Rec.: (hudba tklivě hraje)
Potkal jsem ho cestou do práce, když od našeho domu tlačil kontejner s odpadky, do kterého jsme s ostatními nájemníky uložili k poslední štaci zbytky definitivně použitého zboží. Popelnicoví potápěči už všechno stačili prozkoumat, a tak si na obsah kontejneru činil nároky pouze on. Hřbet měl prohnutý, jako by na něm spočívala váha celé planety i přilehlého vesmíru, a výraz jeho tváře nebyl nepodobný výrazu otce, který vede svou ratolest na školní besídku. Když náklad dovezl ke svému vozu, na jehož boku bylo napsáno "Bobr", svěřil kontejner ocelové náruči pneumatické ruky a mozolnatou dlaní stiskl jednu z pák. Nádoba se vznesla do výše a bobr ji naex vyprázdnil. Do rachotu odpadků, které se hlučně usazovaly na svá místa, jako děti vracející se z třídního výletu, zazněl tichý popěvek, který jsem spíše odezíral ze rtů, nežli doopravdy zaslechl....
Ref:
Vítejte, teď vás domů odveze můj Bobr
ten koráb návratů, má kuka-bárka snů
Nebojte, teď se o vás postará můj Bobr
dokud vás nedovezu, motor nezhasnu.
Rec.:
Muž naskočil, vůz zmizel v oblaku prachu a zůstal po něm jen prázdný kontejner, který v tom letním ránu najednou působil jako stinná pohostinná čekárna. Když jsem ten den nakupoval, všechno zboží v přihrádkách, všechny výhodné nabídky i zaprášené ležáky
mi najednou připadaly jako přechodní hosté, kteří u mě den či týden zůstanou jako v hotelu, než se objeví laskavý převozník, který je z prázdnin odveze do země zaslíbené. Potěžká je na těch pár krocích ke svému vozu, svěří je pneumatickému objetí a
zatímco se radostně pohrnou do útrob jeho taxíku, pozdraví je jeho tichý hlas .....
Ref:
Konečně na palubě vítá vás můj Bobr
ten koráb návratů, má kuka-bárka snů
Nebojte, teď se o vás postará můj Bobr
dokud vás nedovezu, motor nezhasnu.
Rec:
Cestou domů pak moje oči těkaly po všem a po všech, kam jen dohlédly a marně hledaly něco, o čem bych si mohl pomyslet, že se poslední cestě Bobrem vyhne. Chtěl jsem si dělat čárky, ale neměl jsem u sebe zápisník a tužku. Nevadilo to. Jednak jsem je nepotřeboval a stejně by obojí nakonec dřív či později skončilo v péči pána z Bobra. Nemohu se zbavit dojmu, že přesto existuje něco, co se poslední cestě vyhne. Odpověď jsem se pokusil hledat v několika knihách, ty jsem však v knihovně nenašel. Jen oknem ke mně dolehl zvuk sypajících se odpadků a spíš tušená, než slyšená píseň...
Ref.:
Poslední slovo stejně bude mít můj Bobr
ten koráb návratů, má kuka-bárka snů
Nebojte, až pod okny zastaví můj Bobr
dokud vás nedovezu, motor nezhasnu.
Tolik teplé lidské slovo Radka Ch.
*přepínám*
Anžto je poslední novinka dost stará, nutí nás to, dát něco k dobru.
4. 6. 2008 nastoupí vaše oblíbená Zebra do House of Blues, kde to ve 20:30 rozpálí na plný kecky. Co? Chtělo by to zastavit se, né? Vstupné je sníženo, protože Radek už nepotřebuje koupelnou s vanou v zákulisí.
Jinak vše při starém, sestava a tak ... Jen nějaké nové songy, což ale bývá skoro zvykem.
Tak se uvidíme v HoB
