Vážení přátelé je tomu opravdu tak. Tento týden byl officiálně zveřejněn program druhé stage mega festivalu MASTERS OF ROCK 2009, na kterém vystoupíme v pátek 10.7. v osm hodin večer. Spoluhrajícími na hlavní scéně nám budou finští Korpiklaani.
Velmi rádi Vás všechny uvidíme
Včera byla naše kapela nařčena z toho, že spamuje, ačkoliv například já na svém profilu mám poznámku, že spammery nemám rád. Chtěl bych se důrazně distancovat od vytvoření druhého profilu kapely, ze kterého spam attack proběhl. Bandzone týmu děkuji za
smazání spamu.
Druhý profil kapely vytvořila osoba, se kterou díky její charakeru a nefér jednání já osobně rozhodně nemám přátelské vztahy, v současnosti se uchýlila i k vyhrožování fyzickým násilím. Podobné jednání je mi silně proti srsti a věřím, že
i většině normálních myslících lidí. Pevně doufám, že v budoucnu už s tímto člověkem nebudu mít nic společného a v životě potkám co nejméně lidí jeho typu. Pro sebe vyvozuji ponaučení: "Vyvaruj se zákeřných kousavých vlků v rouše beránčím."
Nepodporujme agresory a nebuďme k nim lhostejní!
Ondra "RIP"
Na festiválku Toxic Party II., kde jsme si po delší době dali ryze instrumentální set, jsme neunikli pozornosti pisatelskému oku. Dovolíme si citovat:
"Mnou nejočekávanější partička přijela z největší dálky, z Rokycan. BED SORES si to přijeli až ke pódiu, kde se posléze nachystali. Tomu, komu bylo divné, že jsou kluci jen tři, uteklo zřejmě to, že se v současnosti kapela potýká s absencí zpěváka, kterého všemi možnými silami vehementně hledá po všech tuzemských luzích a hájích. Než bych byl postřehnul, trojice rozjížděla úvodní vál a sypala to ještě rychleji než je na desce „Talented Race“ z roku 2005. Kdo by řekl, že si basák počínal opravdu bravurně, byl ještě malý kousek od reálného znění. Banjo si hrál se zvuky několika přepínačů a pedálů jak jen to šlo a místy jsem měl pocit, že dostal nějaký epileptický záchvat, protože takhle si to rozdávat s šesti strunami… panečku, to umí opravdu jen on. Ondra si s sebou sice přivezl, avšak nevyužil, i šestistrunnou krásku. Ale díky tomu, že řádil se svojí snědou pětkou jako utržený z řetězů, mi jeho výkon bohatě stačil na několik let opředu. Jak řekl Worm: „je to blázen, je to blázen!“. Pro tentokrát byl zvuk opravdu přesvědčivý a vše si šlo ruku v ruce s prezentovanou přesvědčivostí; protože recept na podobně konstruovaný skladby vlastní pouze Banjo – velké množství změn temp, velkoplošná melodizace, hardcoreové siluety, metalcoreová flexibilita a matematický vzorce. Ano, zpěv by koncert jistě obohatil, ale Ondra si část, mně věnovaného válu, „Motherfucking Place“ s chutí odzpíval a poté zapil smaragdovým Absintem. No, při pohledu, jak to do sebe klopí, nebylo mi zrovna dvakrát hey. Perfektně sehraný setlist kluci zakončili „vzrušující“ – to je opravdu důležité přirovnání, ryze instrumentální skladbou; jedna z těch nejnovějších, která by se mohla objevit v rámci nějaké té nové nahrávky, protože od roku 2005 utekly roky čtyři, a to je pro fanoušky opravdu víc než dost."
Jen doplním, že pevně doufám v to, že zpěváka a kvalitní náhradu za Morbiho jsme snad již našli.
