Barevný nátěr rock-alternative / České Budějovice

Po zahlcení našich emailových i poštovních schránek rozličnými dotazy fanynek musíme definitivně odhalit celý příběh této slavné hitovky Do rádia.

Od začátku její vznik provázely kruté boje uvnitř kapely. Basák Tomáš prohlašoval, že takovou sračku nikdy hrát nebude a několikrát odešel ze zkoušky. Jemnou politickou strategií se ho podařilo přesvědčit, že je to upřímný, se tomu lidi budou smát a že to bude jasnej hit, nicméně dodnes si na koncertech musí odplivnout, když přijde v playlistu na řadu.

Myslíte si však, že naše nářky na koncertech byli vyslyšeny? Néé, lidi si tancujou, poskakujou jak pomatený, smějou se textu... to se vám fakt povedlo klucí... a nikdo nechápe, že už to není sranda, že si to nevymejšlíme, že už nás fakt opravdu nebaví bejt po tolika letech takový nuly...

Sami jsme si ji museli i nahrát, letos v létě na šumavské chatě, na vlastní počítač, nazpívat v garáži na půjčenej mikrofón, sami zmixovat, a sami si ji vystavit na stránky, který jsme si sami napsali. Není to nadsázka. Je to smutná realita...

Je to naše hymna. Hymna všech ztroskotanců, lůzrů a zoufalců. Ale pojďme si o tom popovídat, pojďme sdílet naše pocity, pojďme si o tom zazpívat. Barevný nátěr vás má rád takové jací jste. Barevný nátěr je jedním z Vás. Nestyďme se za to! Pojďme křičet do světy z plných plic, že my všichni přece jsme hezcí klucí a krásná děvčata! Pojďme všichni spolu do rádia!!!

Takže, zoufalci všech zemí, zpívejte s námi:

 

My přece jsme hezcí klucí
hezoun, drsňák, intoš, rodinnej typ
s náma se přece musí povíst
natočit bezvadnej komerční klip

Chceme si zahrát
až někde v Rize
zatím se ale pořád plácáme
v Budějcích v šestý lize

sami si po městech lepíme plakáty
zdrháme měšťákům platíme pokuty
sami si hlasujem do vlastní ankety
sami si platíme za vlastní koncerty

Do rádia
my chceme do rádia to chceme
co nám zbejvá
mainstream je jediná
možná alternativa...
Do rádia áhá
my chceme do rádia áhá
co nám zbývá -
mainstrem je jediná
možná alternativa...

O a ou o a a oa oa
O a ou o a a oa oa
O a ou ou

Do rádia

nás chcete do rádia

to chcete:

barevný nátěr

jediná vaše alternativa

My přece jsme hezcí klucí
hezoun drsňák intoš i rodinnej typ
s náma se musí povíst
natočit bezvadnej komerční klip

Už nás nebaví
hrát v podzemí
naší slávě lesku umění
brání jako špunt
tenhle ten underground

my chceme víc než jen ty směšný cesťáky
my chceme grafiky, fanynky a bedňáky
nebudeme spokojeni s manažerem
dokud si neřeknem ze prachy money žerem

Do rádia
my chceme do rádia to chceme
co nám zbejvá
mainstream je jediná
možná alternativa...
Do rádia áhá
my chceme do rádia áhá
co nám zbývá -
mainstrem je jediná
možná alternativa...

O a ou o a a oa oa
O a ou o a a oa oa
O a ou ou

Do rádia

nás chcete do rádia

to chcete:

barevný nátěr

vaše jediná barevný nátěr...

 

PS:

Malujeme Vás

a pomáháme Vám

 

barevný nátěr

Nedělní zkouška byla netradiční. Jirka měl ztuhlý ruce, Mejla nechtěl hrát vůbec, Vašek je pořád v Granadě a i když my s Petrou jsme byli dobře naladěni, nakonec to hraní nestálo zanic. A to sem se tak těšil, protože sem dostal od ježíška nový struny (ty starý 8krát vyvařený už nezvonili nejlíp). Tak sme to po dvou písničkách vzdali a dali si pauzu.

Naštestí Petra přinesla svoje básničky a tak přišel čas na veřejnou recitaci. Mejlovo přednes opravdu stojí za to. Avšak to ještě nebyl pověstný zlatý hřebec včerejší zkoušky. Když Mejla dorecitoval, zjistili sme, že obsah básní nám zůstal skryt a tak jsme se s Jirkou a Mejlou pustili do veselé debaty - detailního rozboru každého verše. Občas nás zklátila vlna smíchu. Nevěděl sem, jestli to Petra ustojí, protože je to její niterní tvorba, ale nakonec nám poděkovala a řekla, že si ráda vyslechla naše názory.

Říkal sem si, že je škoda, že se to nenatáčelo na kameru, protože byste všichni věděli o čem vlastně zpíváme. Taky sme se dohodli (bez Vaška), že provedeme rozbor i Vaškovo textů a vlastně konečně dojdeme do stavu splynutí (protože i my konečně budeme vědět o čem přesně hrajeme), které určitě ucítíte na koncertech.

Tomáš

Chtěli bysme poděkovat všem manažerům, bedňákům, fanynkám, grafikům, módním návrhářům, politikům a boháčům šoubyznysu, kteří se za nás přimluvili a dostali nás tam, kde právě teď jsme!

To je vlastně správná otázka, kde jsme... Mejla se fláká v Budějcích, Jirka pracuje v Praze, Tomáš studuje v Brně a Vašek je už půl roku v Granadě... trošku jsme se rozplizli. Ale jak říká lidová moudrost: únor bílý, barevný nátěr barevný!

V únoru končí všechna sranda a začínáme zase koncertovat – je načase se vrátit domu, do Budějc, do kapely!

Nevíme jak vy, ale my už se nemůžeme dočkat!

Kdo by to bez nás nemohl vydržet takovou dobu, ať se podívá na youtube.com/barevnynater