Na KAFEST vol.2 jsme s BAJONETem překročili všechny meze...
Modrá Vopice, 15. září, roku 2019, kolem 2. hodiny ráno:
Na druhém ročníku KAFESTu jsme spolu kamarádi pohladili otylé brány Inferna.
My hoši co spolu hrajeme, máme morální úmluvu, že jakmile přijde na Bahnojed pochvalná recenze z Fobia zine, kapela se posouvá do mainstreamu a dosahuje tak svého uměleckého dna. Naše obavy se naplňují. Musíme se nad sebou zamyslet.
"Už ani nevím, kolik mohlo být hodin, když začali hrát BAJONET. Spousta lidí náročný program nezvládla nebo přebrala. Mohl jsem si sobecky užít set, jenž mě atmosférou úplně strhl, aniž bych se musel mačkat. Dřevák vůbec nepřipomínal hudební klub. Díky červenému osvětlení a umělé mlze byl spíše jako peklo na bojišti v knize na Západní frontě klid od Remarqua. Zemitý očerněný thrash, démonický vokál probouzející k životu válečné hrůzy, ofenzivní bicí, strouhaní strun rozrývající mysl. Konečně si svůj vinyl "Sirota" mohu spojit se živým zážitkem. Pro zakončení festu nemohla být zvolená lepší kapela. Jeden z vrcholů dne, takže: "Thrash než chcípneš!"." (celá, velmi pozitivní, recenze na KAFEST vol.2 je ku oku ZDE. Děkujeme.)
