Vlny leží
v dlouhých křivkách,
postel běží
jak výšivka
a meditační polohy
mne zas a znova
do strouhy,
co rozlévá se v rybník širý,
pomalinku vedou/vezou.
Meditativní, verze č. 3 – Plácá dugong (či delfín)
Pládá dugong
ploutví svojí,
ten pozdrav duši
srdce hojí.
Tak u krajiny srdeční
plácají svou hruď/pozdraví sebe
výjimeční.
Neb meditaci
sobě strojí
a duši svou
chtěj mít v pokoji.
Klidu, klidu
nesmírného
až do obzoru
vesmírného
se dostávají snáz,
když problémy jsou zas.
Tak plácá dugong
ploutví svojí,
ta self-podpora/ty pozdravy mu
mnohé/lecos zhojí/síly pojí.
Tak u krajiny
srdeční
nabíraj síly
výjimeční.
Což meditaci
tiše spojí,
když duši svou
chtěj mít v pokoji.
Klidu, klidu
nesmírného
a do obzoru vesmírného
se dostávat tak snáz,
tam kde jsou OK zas.
Když plácá dugong
ploutví svojí,
tak láska k všemu
se s tím pojí.
A u krajiny srdeční
nachází nebe/najdou svý nebe výjimeční.
Neb meditaci
sobě strojí
a duši svou
chtěj mít v pokoji.
Kludu, klidu
nesmírného
a do obzoru vesmírného
tak vyplujeme/vyplouvají dál snáz,
dýchat čistý vzduch zas. Atd., je to delší.
Refrén:
"Hú, hú" slyšet z mraků,
my sedáme do vlaku.
- "Hú, hú", vláček odpoví,
je lepší než cukroví,
býti psem/cestovat ve vlaku,
když kolem/kol je sov jak draků.
V teple si rád pohovím,
je to tady suprový,
rád vozím se ve vlaku,
když "Hú, hú" slyšet z mraků.
"Hú, hú," vláček odpoví,
dají mi i cukroví,
když cestuji ve vlaku
a hú, hú je slyšet z mraků.
