Anežka Kadlecová - Private Zone rock-pop / Vyškov

(Je to další kousek eposu, nyní z domoviny.)

Míca čeká koťátka – kratší verze

Míca čeká koťátka,
co nepožerou selátka,
však bude třeba hodně myší
a myši Mícu dobře slyší,

jak podporuje nové vlny množení:
Reklamní tah je podporovat bydlení/dobře hlídat bydlení.

- Tak drží stráž na polní mezi,
kdy myši rády ve svých dírách vězí.
Své chlupy z hrudi pro ně trhá hbitě.
- To je neprudí.
- Toť velký luxus v malém myším bytě.

A myšák rád pak navštíví tě,
když láska nestudí
a myš se v teple budí,
v chlupech, co Míca na bříšku
jim pěstovala čile.
Snad každé myši nastala ta chvíle,
kdy klubko myšat v pelíšku
si hoví v hnízdě na bříšku.

A těchto myšat pravnoučata
pak uloví si ta koťata,
co v Mícině břiše rostou,
s životní dráhou skvěle prostou,
když rychle žijí v čase
a myše zase těšívá se,
až bude myší vzrostlou.
- A s místním krajem srostlou.

A staré myši mláďaty chtěj být
a užívat si ten vystlaný byt.
- A tak se někdy nechaj ulovit!

Od hmyzu čistí pole,
slimák je pro pět myšat obědem,
na poli bez myší nic nesvedem
a rolník ví o této myší pýše
a pole jenom oparem tu dýše
a Míca sedí na mezi.

Kraj srdcovými nálezy
sluje,
listí se s větrem pohupuje/listí ve vánku pohupuje
a myš se z jídla fakt nezduje.
- Jídlo se dělí s rozpaky
a lidé sbíraj slimáky
a chtěj zelí úplně celé,
když hlíst se pod něj dere
do popředí
a nakonec ho celé sní
a je od něj jak odrytý.

- To každá myška dobře ví
a tobě tohle nepoví,
protože koukat nemá čas,
a proto neznáš dobře nás.

- Tak važ si svojich myší,
co všechno dobře slyší,
na poli pilně pracují,
Míciny chlupy milují
a též se skvěle množí.
- A ty hlístice složí!

Když pole oparem nám dýše,
nechť mají myši staré skrýše,
kde Míca loví jejich předky.
Opálce koťat dá výsledky
v růstu
dost myší ulovených
po Micinině půstu (v lovu!)
přichází doba lovu,
Míca chce myši znovu
a není to žádná chudoba,
neboť/protože:

(A) V lovu myší
co ze skrýší
sotva lezou
a při hluku
nevylezou,
je Micina
přebornice.

Neumí snad
číhat více
jiná kočka
z okolí,
již úspěch v lovu
taktéž nebolí,
neboť linie rodová
si žádný úspěch (v lovu) neschová
a vším se těm svým
mladým chlubí
a není potom už záhuby
Micinina kočičího rodu.

Odolá Míca
již všem svodům
a hlídá myši
pro koťata
a pár nanosí
i za vrata/za naše vrata,
aby se doma usadily,
od škůdců záhon
vyčistily
a pro koťata
ňáký zbyly,
neb:

R3 Míca čeká koťátka,
co nepožerou selátka
a bude třeba hodně myší
a myši Mícu dobře slyší,

jak pořádá je
na dvorku i v polích
a z prázdnin od lovu
myš srdíčko nebolí.
- Sní hmyz i slimáky v okolí.

!Kdyby se myš však přemnožila,
ta Micina by odlovila
počet myší nutný,
aby z hladu nebyl smutný
žádný hlodavec.

A právě tohleto je věc,
že každý je na světě nutný,
myš, kočka, slimák, ba i červ.
- V technickém světě budeš nerv! (chemie na polích, záření skrze pole a lesy atp.)

Za dvacet let by dal hladomory.
- Postřiky Mícu tuze bolí,
je závislá na svém okolí,
neb: její duše létá, když:

R4 Míca čeká koťátka,
co nepožerou selátka,
však bude třeba hodně myší
a myši Mícu dobře slyší.

A krajina je velkolepá,
Na mezi sedí Míca lepá
a kolem ní se myši honí,
je doba hájení jen pro ni,
neb:

R5 Míca čeká koťátka,
co nepožerou selátka,
však bude třeba hodně myší
a myši Mícu dobře slyší.

A tuhle číču neprodají,
Míca jim hlídá,
co rády mají.
A je to jejich krásný kraj
a možná celá zem.

A my kolem ní
polem prostě jdem,
když pole dýchá oparem
a s ním se stýká celá zem,
o Míce my povíme všem,
aby náš kraj byl ochráněn
a s ním třeba i další zem
a Míca proužek za proužkem
s tím huňaťoučkým kožichem
jen tak zavrní.

- My oči jenom pro ni,
myši tu práva jako sen
a oblast rozjasní náš den
svou krásou, neb:

R6 Míca čeká koťátka,
co nepožerou selátka,
však bude třeba hodně myší
a myši Mícu dobře slyší.

Tak vyleze k nám na vrátka
a pro budoucí koťátka
dostane sýr.
- Myši teď loví jen pan výr!

- Však stěhují se sovy k lesu,
ať Míce myšku neunesou.
Je nyní vzácná – chovná.
- Až za čas bude lovná!

R7 (To) pro Mícina koťátka,
co nepožerou selátka,
však bude třeba hodně myší
a myši Mícu dobře slyší.

A utíkají za vrátka,
neb připravena pohádka
na dvoře Mícou
chovným myším,
co milou Mícu dobře slyší.

Je to rohlík a sýr,
co nenosí pan výr,
ten chutné houby
nosí do polí,
a tak ho srdce vůbec nebolí,
vždyť:

R8 Míca čeká koťátka,
co nepožerou selátka,
však bude třeba hodně myší,
co naši Mícu dobře slyší
a znají zákony polí
a bydlí v širém okolí
a na nádraží,
kde se jim s Mícou i lidmi
dobře daří.

V luxusním hnízdě si spí,
na Míciných chlupech se jim daří,
a Mícu zná celé(lý) nádraží
i cestující štěňata
známá jak naše buclatá. (labradoři, vymyšlení)
- Mláděti faldy totiž sluší
i když štíhlý vzrůst na nich
každý tuší.

Ta mají velmi dobré uši
a velmi dobře slyší,
jak na dvorku jsou naše myši.
No a dvůr skrývá velká brána,
a tak je někdy zulíbána
vzácná ruka té výpravčí paní,
co pěknou placku na náš vláček sklání.

- Jedem na výlet,
je to tak – radosti doznání,
štěněcí štěkání
najevo dá, milí,
- fakt mnoho s námi nepobyly -
a myši štěně nešidily,
neb každé ho tu zná
a odvahu nemá.

- Tak ukryly se v bytě,
patříc do Micininy sítě,
se zodpovědně množí.
- Jen tak se mohou dožít
čtyřnásobku věku.

A párek vzrostlých štěňat
se čenicháním vloží
do průzkumů terénních
a v citech prekérních
ještě ty vzácné myši pozdraví.

- V polích se všichni zotaví,
cítí je ze všech skrýší.
Pak všichni zpět k nádraží spíší
a Mícu na sloupku,
chaloupku u nádraží,
ať se nám výlet
pěkně zdaří.
- Budete šílet,
až přivezeme fotografie,
jak jedeme na zmije,
co bydlí v kotci
a žijí mezi velikými kopci,
kterým se říká hory.

Pak užijem si polí,
všude je krásný svět.
Jedeme na výlet,
náš vlak zahouká hned,
jak vyjede.
A až někam přijedem,
zahouká znovu.

Okýnkem pozdravíme sovu.
- My máme kupé na výlet.
A nová píseň je tu hned:

Vláček hú hú aneb Sova houká, letí

Hú, hú - sova houká,
letí,
na nádraží vlaků
jako smetí.
Přijely k nám zdaleka,
sova myš si odvléká.

Hú, hú slyšet
z mraků,
nasedám do vlaku.
Sova vstříc jim
noční oblohou si letí,
kol nádraží myší
jako smetí.

Každý tady jejich
pískot slyší.
- Nelítá sem sova sama,
je jich tu jako draků.

Ve dne sova
chová se jak dáma,
v noci ale je postrachem myší,
jež za své počty nemohou
a naší noční oblohou
další sovy vstříc
těm temným, tmavým
mrakům letí.
Táta, máma,
také všechny děti.

A já s pejskem smavým,
co ty myši
taky dobře slyší,
nasedám do vlaku.
Jenom štěkne,
zalezou do skrýší.

Sovy ho nemilují,
hú, hú tiše hudrují.
Hú, hú - vlak náš odjíždí,
po myších sovy vyjíždí. -
Je to takhle od věků,
psi jsou tu sovám ku vzteku.

Náš pes s naším
vlakem mizí.
Milují ho lidé -
a to také cizí!

Ref.
"Hú, hú" slyšet z mraků,
my sedáme do vlaku.
- "Hú, hú", vláček odpoví,
je lepší než cukroví,
býti psem/cestovat ve vlaku,
když kolem/kol je sov jak draků.
V teple si rád pohovím,
je to tady suprový,
rád vozím se ve vlaku,
když "Hú, hú" slyšet z mraků.
"Hú, hú," vláček odpoví,
dají mi i cukroví,
když cestuji ve vlaku
a hú, hú je slyšet z mraků.