Tak jsem si přečetla poslední příspěvek v blogu mýho přítele a ač jsem zamýšlela jít do sprchy a urychleně zalézt do pelechu než se vrátí z DOA a začne na mě chrlit zážitky(vstávam zítra ve 4:40),začlo mi to proti mý vůli v hlavě zase šrotovat a začla
jsem přemýšlet(ne,to neni vitp:-D)..Honzík vzpomínal na svá poprvé(jsem ráda,že na ty hudební:-D) a já si uvědomila,že si rozhodně nepamatuju data..Jo..pamatuju si svoje i jeho narozeniny..Dokonce i rodičů a ségry a světe div se,po letech i srpnový
telefoňácký a některý svátky(od těch je ale kalendář),ale kdy jsem poprvé někdy exhibovala,to ani omylem..Muj absolutně nezděděnej vztah k hudbě údajně začal v době,kdy se matka rozhodla dát z nějakýho nepochopitelnýho důvodu hudební vzdělání mojí starší
sestře..Tenkrát byla volba klavír..Vzala tenkrát mou ségru za ručičku a odtáhla jí do Předních Skvrňan na základní školu Martina Luthera kde její kamarádka učila hudebku(tenkrát v Zadních myslim ještě nebyla 30.ZŠ základkou s rozšířenou estetickou
výchovou)..A matčina kamarádka sestru zkoušela jestli má hudební sluch způsobem,že hrála na klavír a ségra měla zpívat tóny který hrála..Nevim jak tenkrát uspěla..Myslim,že moc ne,jelikož matčina kamarádka přistoupila ke mně..A já to přezpívala bez
chyby..Netušim kolik mi bylo,nepamatuju si to:-)Přesto do dětskýho pokoje putoval klavír a ségra byla mučena denním cvičením..Nutno podotknout,že po pár měsících ztropila scénu a skončila a tak jsem převzala žezlo já..V tu dobu jsem tak nějak mohla být v
první třídě..Protože jsem i tak nějak začla navštěvovat školní sbor,ze kterého se postupem času vyvinul slavný sbor Mariella pod vedením paní Marie Novákové..Hudebka mi bavila..Jediný co mi nebavilo byla teorie:-D Musela jsem přetrpět hudební diktáty a
slavné přezpívávání tónů podle klavíru na známky,s čimž jsem ale problémy fakt neměla:-)Jak šel čas,škola se začala zaměřovat víc a víc určitýma směrama..Na výtvarku a na hudebku..Já volila hudebku..Kreslit neumim do dneška..I když se mi povedlo nějakym
nepochopitelným způsobem vyhrát kdysi hlavní cenu ve výtvarný soutěži na téma Drogy a Aids(moje nejlepší kámoška kvůli tomu se mnou měsíce nemluvila,protože tam posílala pro ní citově důležitej obraz a nevyhrála)..Na tom horským kole se dodnes prohání muj
otec po silnicích kolem Lhoty u Boru u Tachova:-DNo a v tý době už jsem i nějakej čas hrála na flétnu a na "ségry"klavír..Co se týče sboru,vydržela jsem tam asi do šestý třídy)..Tušim,že mezi prvníma vystoupeníma byly Chlumčany,Mastný krámy,náměstí
republiky o Vánocích,dvakrát divadlo J.K.Tyla a další šílená spousta(ne,opravdu nevím data)..Ale začly mě zmáhat hodinový zkoušky písniček,který byly samý Nátum fideesteee regen angelooorum,venite venite in Betlem:-DAle jsem hrdá na to,že tuhle písničku
jsem měla možnost se sborem zazpívat v divadle J.K. Tyla s celkem známým pěvcem Milanem Bürgerem..Zpívala jsem ještě s jednim operním pěvcem,ale nebyl mi sympatickej a tak jsem jednoduše zapomněla jméno:-DKaždopádně jsem přicházela do puberty a šílenej
sborní hábit(myslim fakt šílenej!) mi začínal vadit..a prostě všechno sborovýho mi začínalo lézt na nervy a tak jsem se dál věnovala jenom klavíru..Co se týče flétny,dneska už na ní umim zahrát jenom C dur a D2a E2:-)Taky mi neučarovala..Klavír mi vydržel
7et..Učila mi skvělá učitelka paní Osvaldová,byl to osud,že jsme se musely potkat pak ještě po x letech..:-)Nicméně se přiznávám,že jsem často místo klavíru šla "za školu" s kamarádkama..Přestože jsem milovala některý složitý skladby jako Wágnerovo
svatební pochod nebo Pro Elišku a milovala skladby Emila Hradeckýho( to jsem do klavíru mlátila co to dalo:-D)moje pubertální nálady mě odstřihly i od něj..Základku jsem skončila jako absolvent 9.H(hudební třída) pouze s několika hodinami HV
týdně..Tušim,že jich bylo 6..Dál jsem šla na Střední školu prof.Švejcara..V prváku jsme měly taky hudebku..Nějaký tři hodiny týdně..Se skvělou učitelkou Žížkovou..Prvák byla doba zlomu..Bylo před Vánoci a moje kamarádka byla zamilovaná do taxikáře
hrajícího v rockové kapele:-DA tak jsem poprvé zavítala do Jamu..(Ty woe,tady jsou samý starý:-D)..Daná kapela ten večer hrála bez jejího milovaného taxikáře,který se totiž zasekl kdesi na hranicích s Německem(přestože ona se s ním rozešla a já s nim
kamarádila ještě léta a i teď si občas napíšem,už netušim proč)..Nicméně její sestra chodila s dalším typem co působil v rockovém souboru Telefon:-D(ze kterýho ho časem díky bohu vykopli),tak jsme zůstaly..Seděly jsme na barovejch židličkách,já
poslouchala muziku co celkem ušla(fuj,do tý doby jsem poslouchala mimo GNR popík:-D) a pak mi sympatická barmanka(ano..Vlasta) postavila za záda dvojku červenýho a já se seznámila s o 18(no joooooooo:-D)let straším rockerem..Začal velmi velmi krátký
vztah,díky kterýmu jsem ale přičichla k mojí krevní skupině a našla něco bez čeho už dneska nedokážu žít..A tak mě moje milá paní učitelka klavíru přistihla v Litický hospodě na bigbítu a co víc-na klíně jejího starýho známýho:-DMyslim,že byla v
šoku:-DPozději jsem měla tu čest poznat i jejího manžela Ozzyho Osvalda(chudák..jednoho dne se s mym tehdejším přítelem zmrskal tak,že po něm převlíkala poblitou postel..Tenkrát když jsem jí litovala,jsem netušila,že jednoho dne se toho taky dočkám:-D)a
moje paní učitelka Žížková zase poslouchala moje referáty na Led Zeppelin a kapelu Telefon(neuvěřitelný,že je miluju do dnes:-)Ale přičichla jsem i k něčemu horšímu a to k dalšímu rockerovi,ze kterýho je mi pravda i po tolika letech zle..Co na
plat..Nicméně muj vztah k bigbítu a rocku a metalu se jenom prohluboval..Rozšiřovala jsem si obzory,takže se v mojí sbírce kazet(hahahaáááááá:-D)ocitli Zeppelini,The Who,moji od kolíbky(a to je pravda) milovaní Guns N´Roses a další a další..(máti fasovala
před každýma narozeninama a svátkama seznam:-D)..Byla jsem ve svým živlu a štěstí,že to bylo přerušeno jen na tři roky obdobím vesnický buran..Od tý doby jsem ve svým živlu zase znovu..Jsem ráda,že tenhle muj život i živel se mnou sdílí i Honza..jsem
šťastná,že se dneska ocitá zrovna právě teď znovu na pódiu(třeba ukojí trochu svuj exhibicionismus a přestane doma tolik machrovat:-D)..Vim,že je to jeho život..Jeho naplnění..A i moje..I díky němu se do všeho zase zapojuju..Díky němu si zase dál a dál
rozšiřuju obzory co se muziky týče..Díky němu se pohybuju mezi lidma který mě baví,který jsou na tom stejně jako já..Jsem šťastná,že nemusim prosit svou drahou polovičku o to abych směla jít na bigbít a pak poslouchat hodinový vyčítání na téma:zkurvený
rockeři..Jsem šťastná,že mě nesledujou scény a strhávání plakátů kvůli zesílení Ozzyho v rádiu..Jsem šťastná,že můžu volně a beztresně jednou za čas dýchat vzduch nasycenej nikotinem,alkoholem a vůní rockerů a volně hulákat Falling Away From Me a jiný
pecky se sluchátkama na uších..JSem šťastná,že můžu jít na Telefon,mezi lidi,který mam ráda naprosto neuvěřitelným způsobem..Jsem šťastná..protože jak říká moje kérka na levý lopace-muzika..Tu mi nikdo neodpáře..Zůstane mi do konce života(pokud
neohluchnu:-))A to i přesto,že nebudu mít svou vysněnou rockovou hospodu někde mimo město,kam budou jezdit drsní motorkáři a pařit až do rána:-D
