Tahle soutěž začala docela divně, pokračuje docela divně a vůbec bych se nedivil, kdyby i divně skončila. Včera sme hráli čtvrtfinálové kole v pražském Abatonu.
Už když sme přijeli na místo, nikdo v podstatě nevěděl nic. Když pan Urban z Abatonu rozeslal pár dní dopředu časy zvukovek a jednotlivých vystoupení, už v tu chvíli mi bylo divné, že poslední zvučící kapela (tedy my) hraje poslední. Obvykle totiž se
dělají zvukovky v obráceném pořadí, aby poslední zvučená kapela mohla nechat vše postavené a koncert zahájit jak se otevřou dveře klubu.
Budiž, nechtěl sem do toho rejpat, už takhle mám pověst neustále zpruzeného perfekcionisty, bručouna a rejpala do všeho, co není dokonalé. Trochu mě ovšem zaskočilo že těsně před příjezdem do Abatonu mi volá produkční a hlásá mi (bylo v tu chvíli asi
16:30).. že zvučíme od 15:30 protože hrajem poslední. No, řekl jsem jí historku o panu Urbanovi a jeho podezřelém rozpisu, do kterého jsem nechtěl rejpat. "No nic, přijeďte a nějak se to udělá" byla její slova.
Po příjezdu další zpráva z úst produkční:"zvukovky sme zrušili, každá kapela zvučí až před svým setem". Ihned sem se ohradil, protože jsme jako jediná kapela měli vlastního zvukaře a nechtěl sem dopustit, že se bude seznamovat s celým zvukovým aparátem
v klubu deset minut před samotným vystoupením. Obzvlášť, když na celou přestavbu bylo jen 15 minut. Tím sem si okamžitě vysloužil několik nepřívětivých obličejů ze strany všech zainteresovaných osob. Nicméně prosadil sem si svou a FLOOD ochotně sbalili
jejich postavený Backline (rozuměj, kytarové a basové zesilovače s bednami a bici soupravu). Zvukovka proběhla zcela v pohodě, vše se začalo tak nějak příjemně rozbíhat, jak se na takový večer sluší a patří.
Šel jsem vyřídit Guestlist. V podmínkách bylo napsáno, že kapela může mít až 25 hostů, kteří budou moci hlasovat. Na moji nesmělou otázku na mladou produkční, která evidentně netušila nic o takové podmínce se mi dostalo odpovědi:"já nevim,.. no to
nevim, .. david (Urban) tu neni,.. nevim", a zmizela. Po chvíli se vrátila se slovy:"tak prej... kolik chcete". Zvláštní, kdybych tohle byl býval věděl, neplatil by nikdo z našich fans a dorazilo by jich minimálně o 50 - 100 víc.
Sál se pomalu začal naplňovat a první kapela spustila.
Na podiu nebyl žádný stage manager a produkční bylo zřejmě málo známo o rozpisu časů jednotlivých vystoupení,.. a tak 5oClock tea začali díky skluzu hrát až po 23. hodině.. což byl čas, kdy jsme měli začínat my jako poslední kapela. V tu chvíli sem si
připadal jako kreten,protože sem spoustě našich fanoušků garantoval, že stihnou poslední metro z Palmovky. Naštěstí jich vydržela neuvěřitelná spousta a náš koncert sme si, i když o hodinu později oproti plánu, náramně užili. Lidi nás vyhecovali k
neuvěřitelnému výkonu a s kapelou jsme se shodli, že to bylo z naší strany jedno z nejlépe zvládnutých vystoupení v tomto roce, možná vůbec.
No dohráli jsme a přišlo avizované sčítání hlasů. V ten večer zvolený Moderátor, který se o jeho funkci , obvykle velmi náročné na přípravu, dověděl na místě :) měl nezáviděníhodnou situaci. Zřejme pro transparentnost a věrohodnost sčítání hlasů,
produkce abatonu začala počítat hlasovací lístky z 8 krabic přímo na pódiu. Pro diváky trochu zásek, dvacet minut sledovat několik skloněných hlav v tichu klubu. Když tu najednou... jeden ze sčítačů zjistil, že některé hlas. lístky jsou hozené do boxu i s
kontrolním útržkem, který si měl hlasující nechat v kapse. Too bad že kontrolní útržek vypadal uplně stejně jako hlasovací lístek.. a tak museli sčítači rozložit vedle sebe všechny hlasovací lístky.. a hledat duplicitní kousky a to podle několikaciferného
malého číslíčka. :)))) Vzhledem k tomu, že tam ten večer mohlo být nějakých 300 lidí, to byl další docela zásek.
No nějak to nakonec spočítali a vyhodnotili... a měli jsme to štěstí, že jsme měli druhý největší počet hlasů, tudíž postupujeme do dalšího, věřím že už ne tak rozpačitého, kola.
Hrozně moc díky všem našim věrným fans. Když sme hráli, neviděl sem před sebou žádnou ameriku, ani soutěž, ani lahev Jack Daniels,... ale lidi, kteří mají rádi naší muziku a pro který mě neuvěřitelně baví hrát naše songy.. a o to zejména jde. Sem
nakonec rád za tuhle soutěž, která mi tak skvělej zážitek, jakým byl včerejší koncert, přinesla.
A to že moji dva velmi blízcí kámoši byli dva vylosovaní hlasující... byla fak náhoda ! Přísahám !!!
Největší prdel byla, když Lukášovi, mému kolegovi ze studia, se kterym trávim víc času než s kymkoliv jinym byla poskytnuta výhra v podobě možnosti, navštívit kapelu v Backstage a vyfotit se semnou :)))))).
A poslední díky jde skupině Satisfucktion, jejichž nový songy natrhávaj prdel. Pro mě to byl zlatý hřeb večera a těšim se na jejich další gig.