off-elle
OFÉLIE
podmostí smrdí včerejší močí
a v řece plavou potapěči
jak černí draci na rybím nebi
hledají konec něčí řeči
jako by ji mohli jako nit navázat
na špulce slunce ji namotat zpět
podmostí smrdí včerejší močí
a v rybích očích se odráží svět
jak magnetu magnetu se stejným nábojem
někdy se uhýbá srdce srdci
široké postele a malé pokoje
závěje peřin, kde ztrácí se cit
někdo v těch závějích
až k řece zabloudil
a dírou v nebi se probořil pryč
nahlédl měsícem, kam živí nesmějí
zapadl do něj jak do zámku klíč
den je noc schovaná za bílým závojem
horká tvář opřená a chladnou pelest
široké postele a malé pokoje
a velký nepokoj v moc těsných tělech...
